Článek ze dne 1.3.2011

Jedním z mnoha správních řízení je např. řízení o vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, kterými se podrobněji zabýváme na www.rapravo.cz (Aktuality a Odborné texty) - článek o novele stavebního zákona - územní řízení, územní rozhodnutí, územní souhlas a článek o novele stavebního zákona– stavební řízení, stavební povolení.

• Správní řád – řízení v prvním stupni

Zákon č. 500/2004 Sb. (správní řád) v § 9 definuje pojem správní řízení tak, že se jedná o postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.

Průběh řízení v prvním stupni je upraven v hlavě šesté správního řádu. Předtím je ale třeba ještě zmínit alespoň některá předcházející ustanovení správního řádu, která jsou pro řízení důležitá. Jedná se např. o ustanovení § 19 a násl., které upravuje otázku doručování a nebo § 27 správního řádu, které specifikuje účastníky správního řízení.

Účastníci správního řízení

Účastníky řízení jsou:

- v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu;
- v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají (§ 27 odst. 1)
- také další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech (§ 79 odst. 2)
- dále osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, mají postavení účastníků podle odstavce 2, ledaže jim má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají; v tom případě mají postavení účastníků podle odstavce 1 (§ 79 odst. 3)
- za účastníka bude však v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení, jež se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno, a ostatní účastníci se o něm vyrozumí. Postup podle předchozí věty nebrání dalšímu projednávání a rozhodnutí věci. (§ 28)

 

Zahájení řízení

Správní řízení může být zahájeno buď na žádost (§ 44) nebo z moci úřední (§ 46). Pro podání návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí je tak důležitý zejm. § 44 správního řádu.

Zahájení řízení o žádosti - § 44

- řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení (dále jen "žádost"), došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.

- žádost musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Žadatel je dále povinen označit další jemu známé účastníky.

§ 37 odst. 2 musí být z podání patrno:
- kdo je činí
- které věci se týká
- co se navrhuje

Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování.

V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování.

Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

Pokud žádost nemá předepsané náležitosti, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Zároveň žadatele poučí o následcích neodstranění nedostatků podání. Správní orgán pak současně může řízení přerušit.

Žadatel samozřejmě může vzít svoji žádost zpět nebo může zúžit předmět své žádosti. Toto právo ale žadatel nemůže uplatnit v době od vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně do zahájení odvolacího řízení.

 

Zahájení řízení z moci úřední - § 46

Řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi uvedenému v § 27 odst. 1 doručením oznámení nebo ústním prohlášením, a není-li správnímu orgánu tento účastník znám, pak kterémukoliv jinému účastníkovi. O zahájení řízení je správní orgán povinen uvědomit bez zbytečného odkladu všechny jemu známé účastníky.

Ústní jednání - § 49

Ústní jednání správní orgán nařídí v případech:
- když to stanoví zákon
- jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné.

Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, uvědomí správní orgán o ústním jednání účastníky nejméně s pětidenním předstihem. Tuto povinnost nemá vůči účastníkovi, který se práva účasti na ústním jednání vzdal.

Ústní jednání je neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
 

Podklady pro vydání rozhodnutí - § 50

Podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé.

Podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán a účastníci řízení jsou povinni poskytovat správnímu orgánu veškerou potřebnou součinnost. Jestliže to nemůže ohrozit účel řízení, může na požádání účastníka správní orgán připustit, aby za něj podklady pro vydání rozhodnutí opatřil tento účastník.

Dokazování - § 51

Účastníci jsou povinni na podporu svých tvrzení označit důkazy. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci.

K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek.

 

Důkaz listinou - § 53

Listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány nebo orgány územních samosprávných celků v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními zákony prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, potvrzují i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

Předložení listiny je v případech a za podmínek stanovených zvláštním zákonem možné nahradit čestným prohlášením účastníka nebo svědeckou výpovědí.

 

Důkaz svědeckou výpovědí - § 55

Každý, kdo není účastníkem, je povinen vypovídat jako svědek; musí vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. Výpověď může odepřít ten, kdo by jí způsobil sobě nebo osobě blízké26) nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo správní delikt.

 

Důkaz znaleckým posudkem - § 56

Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce.

Předběžná otázka - § 57

Jestliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, již nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a o které nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, správní orgán

- může dát podnět k zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci
- může vyzvat účastníka, popřípadě jinou osobu, aby podala žádost o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou správní orgán určí, nebo
- si o ní může učinit úsudek; správní orgán si však nemůže učinit úsudek o tom, zda byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt a kdo za něj odpovídá, ani o otázkách osobního stavu.

Předběžné opatření - § 61

Správní orgán může z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření:

- je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků
- nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce.

O požádání účastníka o předběžné opatření musí být rozhodnuto do 10 dnů. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce. Osoba, které bylo oznámeno rozhodnutí o zajištění věci, je povinna tuto věc správnímu orgánu vydat jinak může být věc tomu, kdo ji má u sebe, odňata.

 

Rozhodnutí se oznamuje jen tomu, koho se týká, popřípadě též jinému účastníkovi, který o jeho vydání požádal. Odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nemá odkladný účinek a může je podat pouze ten účastník, kterému se rozhodnutí oznamuje.

 

Přerušení řízení - § 64

Správní orgán může řízení usnesením přerušit zejm z těchto důvodů:

- současně s výzvou k odstranění nedostatků podané žádosti
- současně s výzvou k zaplacení správního poplatku, který je spojen s určitým úkonem v řízení, a s určením lhůty k jeho zaplacení
- probíhá-li řízení o předběžné otázce

Po dobu přerušení řízení činí správní orgán a účastníci úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení. Lhůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů výše, a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.

 

Zastavení řízení - § 66

Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví zejm. z těchto důvodů:

- žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení,
- žadatel ve stanovené lhůtě nezaplatil správní poplatek
- žadatel vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více, musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé (ve sporném řízení správní orgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vážných důvodů nesouhlasí)

Rozhodnutí - § 67

Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách.Rozhodnutí se většinou vyhotovuje v písemné formě. Ústně vyhlášené rozhodnutí správní orgán potvrdí písemně, pokud účastník písemné potvrzení požaduje.

 

Náležitosti rozhodnutí - § 68

Rozhodnutí obsahuje:

- výrokovou část – v této části rozhodnutí správní orgán uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků. Ve výrokové části se dále uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (podle § 85 odst. 2 může správní orgán odkladný účinek odvolání vyloučit, pokud to naléhavě vyžaduje veřejný zájem nebo hrozí vážná újma některému z účastníků, nebo o to účastník požádá - to však neplatí, pokud by tím vznikla újma jiným účastníkům nebo to není ve veřejném zájmu)

- odůvodnění – v této části správní orgán uvede důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Pokud ale správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví, jeho rozhodnutí tuto část obsahovat nebude

- poučení účastníků - v této části správní orgán uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. Pokud odvolání nemá odkladný účinek, musí být tato skutečnost v poučení uvedena.

Písemné vyhotovení rozhodnutí dále musí obsahovat:
- označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Podpis oprávněné úřední osoby je na stejnopisu možno nahradit doložkou "vlastní rukou" nebo zkratkou "v. r." u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou "Za správnost vyhotovení:" s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.

 

Lhůty pro vydání rozhodnutí - § 71

Vydáním rozhodnutí se rozumí

- předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: "Vypraveno dne:",
- ústní vyhlášení, pokud má účinky oznámení (§ 72 odst. 1),
- vyvěšení veřejné vyhlášky
- poznamenání usnesení do spisu v případě, že se pouze poznamenává do spisu.

Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba

a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,

b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3 (tj. tehdy, pokud je nadřízený nebo podřízeny správní orgán dožádán jiným správním orgánem, aby provedl nějaký úkonu, který by tento orgán sám mohl provést jen s obtížemi nebo s neúčelnými náklady anebo který by nemohl provést vůbec), dále ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.

 

Oznamování rozhodnutí - § 72

Rozhodnutí se účastníkům oznamuje:
- doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou
- nebo ústním vyhlášením.

Nestanoví-li zákon jinak, má ústní vyhlášení účinky oznámení pouze v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí (§ 72 odst. 1). Pokud se nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí vzdají všichni účastníci, učiní se místo písemného vyhotovení rozhodnutí pouze záznam do spisu (§ 72 odst. 2).

Právní moc, vykonatelnost a jiné právní účinky rozhodnutí - § 73

 

Pravomocným se rozhodnutí stává, nestanoví-li správní řád jinak, pokud:
- rozhodnutí bylo oznámeno
- nelze proti rozhodnutí podat odvolání (§ 73 odst. 1)

Pravomocné rozhodnutí je závazné pro:
- účastníky a pro všechny správní orgány
- pro právní nástupce účastníků, jestliže je pro práva a povinnosti účastníků určující právo k movité nebo nemovité věci
- pro jiné osoby v případech stanovených zákonem v rozsahu v něm uvedeném.
- pro každého pokud se jedná o pravomocné rozhodnutí o osobním stavu

Vykonatelnost rozhodnutí - § 74

 

Rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden. Rozhodnutí je předběžně vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek (§74 odst. 1).

Rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je vykonatelné, je-li v právní moci a jestliže uplynula lhůta ke splnění povinnosti. Rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je předběžně vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek, a byla-li stanovena lhůta ke splnění povinnosti, jejím uplynutím.
 

Doložka právní moci nebo vykonatelnosti - § 75

Správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, vyznačí na písemném vyhotovení rozhodnutí:
- právní moc nebo vykonatelnost rozhodnutí
- zároveň den vyhlášení tohoto rozhodnutí nebo den, kdy byla písemnost předána k doručení.

 

Usnesení - § 76

 

V případech stanovených zákonem rozhoduje správní orgán usnesením. Usnesení se oznamuje podle § 72, nestanoví-li zákon, že se pouze poznamená do spisu (o usnesení, které se pouze poznamená do spisu, se účastníci vhodným způsobem vyrozumí; takové usnesení nabývá právní moci poznamenáním do spisu. Proti usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a proti usnesení, o němž to stanoví zákon, se nelze odvolat).

Usnesení, které se oznamuje podle § 72, nabývá právní moci, bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat odvolání. Proti usnesení se může odvolat účastník, jemuž se usnesení oznamuje. Odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek.

 

Nicotnost rozhodnutí - § 77

Nicotnost rozhodnutí se zjišťuje a prohlašuje z moci úřední, a to kdykoliv. Nicotné je rozhodnutí:
- k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný
- - které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu

Náklady řízení - § 79

Náklady řízení jsou zejména:
- hotové výdaje účastníků a jejich zástupců
- správní poplatek
- ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců
- náklady důkazů
- tlumočné
- odměna za zastupování

Nestanoví-li zákon jinak, nese správní orgán nebo dotčený orgán a účastník své náklady (§ 79 odst. 3).

Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, v němž správní orgán hradí hotové výdaje a ušlý výdělek jiným osobám, zejména v souvislosti s výkonem funkce opatrovníka a s opatřováním podkladů pro vydání rozhodnutí. Nárok na náhradu musí být u správního orgánu uplatněn do 8 dnů poté, co náklady vznikly, jinak zaniká (§ 79 odst. 4). Povinnost nahradit náklady řízení, které by jinak správnímu orgánu nebyly vznikly, může správní orgán uložit tomu, kdo jejich vznik způsobil porušením své povinnosti (§ 79 odst. 6).

1.3.2011

Tento článek souvisí s dalšími články knihy:
- Převod nemovitosti
- O katastru nemovitostí
- Zákon č. 265/1992 Sb.
- Zákon o vlastnictví bytů
- Družstevní vlastnictví
- Správní řízení II
- Přehled legislativy
- Rejstříky
- Kupní smlouva – vzor
- Kupní smlouva – převod bytové jednotky – vzor
- Návrh na vklad – vzor
- Nový Občanský zákoník
- A dále s články umístěnými v sekcích Občanské, Obchodní, Správní, Finanční a Trestní právo a Judikatura