Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, ze dne 16.6.2003, sp.zn. 22 Cdo 534/2002

Uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ČR je zajímavý pro ty, kteří se rozhodli odstoupit od kupní smlouvy, kterou se převádí nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí. Jak Nejvyšší soud rozhodl, pokud odstoupením prodávajícího od kupní smlouvy o převodu nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí, došlo ke zrušení smlouvy, pak k tomu, aby bylo obnovené vlastnické právo prodávajícího k nemovitostem zapsáno v katastru nemovitostí, je potřeba součinnosti kupujícího k sepisu notářského zápisu, jehož obsahem bude prohlášení účastníků smlouvy, že odstoupením kupujícího od kupní smlouvy byla smlouva zrušena. Na základě tohoto zápisu provede katastrální úřad zápis obnoveného vlastnického práva kupujícího záznamem. Pokud kupující takovou součinnost prodávajícímu neposkytne, může prodávající dosáhnout zápisu obnoveného vlastnického práva k nemovitostem jen prostřednictvím soudního rozhodnutí, kterým bude určeno, že je vlastníkem převáděných nemovitostí, a na jehož základě bude proveden nový zápis v katastru nemovitostí. Pokud prodávající podá vůči kupujícímu žalobu na určení vlastnického práva k nemovitosti, nelze než dovodit, že bude mít naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem nemovitosti ve smyslu § 80 písm. c) OSŘ jen tehdy, jestliže sám plnění, které z této smlouvy dostal, tj. kupní cenu vrátil, případně jestliže současně s touto žalobou na určení podá žalobu na vyklizení kupujícího z nemovitosti oproti vrácení kupní ceny.
 

Výkladem § 48 odst. 2 ObčZ, pro případ odstoupení od kupní smlouvy, jejímž předmětem byly nemovitosti, se zabýval Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 11. 3. 1998, sp. zn. 1 Odon 26/97 publikovaném v časopise Právní rozhledy č. 8/1998, str. 419, v němž uvedl, že „Podle ustanovení § 133 odst. 2 ObčZ převádí-li se nemovitost na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Podle ustanovení § 48 odst. 2 ObčZ se odstoupením od smlouvy smlouva od počátku ruší, není li právním přepisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. Pokud prodávající v souladu se zákonem odstoupí od kupní smlouvy, kterou převedl nemovitost, nepřevádí se na něj nemovitost zpět na základě smlouvy, ale okamžikem účinnosti odstoupení zanikají účinky převodu nemovitosti na kupujícího a obnovuje se původní stav. I když je tedy po účinnosti odstoupení od smlouvy zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti kupující ze zrušené smlouvy, není jejím vlastníkem poté, co zanikl právní titul, který jeho vlastnické právo založil. Z uvedeného vyplývá, že jestliže prodávající účinně odstoupil od smlouvy o přechodu nemovitostí, může soud určit jeho vlastnické právo k nemovitosti, která se smlouvou převáděla, s důsledky podle § 7 zákona č. 265/1992 Sb. v novelizovaném znění právě proto, že odstoupením od smlouvy jeho vlastnické právo obnovilo".

Podle ustálené judikatury je naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí ve smyslu § 80 písm. c) OSŘ dán, jestliže žalobce, který tvrdí, že je vlastníkem nemovitostí, není jako jejich vlastník v katastru nemovitostí zapsán.

Jestliže odstoupením prodávajícího od kupní smlouvy o převodu nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí, došlo ke zrušení smlouvy, pak k tomu, aby bylo obnovené vlastnické právo prodávajícího k nemovitostem zapsáno v katastru nemovitostí, je podle § 5 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění novely provedené zákonem č. 89/1996 Sb., potřeba součinnosti kupujícího k sepisu notářského zápisu, jehož obsahem bude prohlášení účastníků smlouvy, že odstoupením kupujícího od kupní smlouvy byla smlouva zrušena. Na základě tohoto zápisu provede katastrální úřad zápis obnoveného vlastnického práva kupujícího záznamem. Pokud ovšem kupující takovou součinnost prodávajícímu neposkytne, může prodávající dosáhnout zápisu obnoveného vlastnického práva k nemovitostem jen prostřednictvím soudního rozhodnutí, kterým bude určeno, že je vlastníkem převáděných nemovitostí, a na jehož základě bude proveden nový zápis v katastru nemovitostí.

Podle § 457 ObčZ je-li smlouva neplatná nebo byla–li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. V případě zrušení kupní smlouvy o nemovitosti to znamená, že kupující je povinen vrátit prodávajícímu nemovitost včetně poskytnutí součinnosti k zápisu obnoveného práva prodávajícího v katastru nemovitostí. Naproti tomu prodávající je povinen vrátit převzatou kupní cenu a rovněž poskytnout součinnost k tomu, aby byl namísto kupujícího v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti zapsán. Pokud tedy prodávající podá vůči kupujícímu žalobu na určení vlastnického práva k nemovitosti, nelze než dovodit, že bude mít naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem nemovitosti ve smyslu § 80 písm. c) OSŘ jen tehdy, jestliže sám plnění, které z této smlouvy dostal, tj. kupní cenu vrátil, případně jestliže současně s touto žalobou na určení podá žalobu na vyklizení kupujícího z nemovitosti oproti vrácení kupní ceny. V této souvislosti lze zmínit, že Nejvyšší soud uvedl již v rozsudku z 11. července 2002, sp. zn. 22 Cdo 1988/2000, publikovaném pod C 1303 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck, že kumulaci žaloby na určení vlastnického práva se žalobou na plnění, např. na vyklizení nemovitosti, nelze vyloučit.

27.4.2011