Krátce k darovací smlouvě

Článek ze dne 2.5.2011

 

Krátce k darovací smlouvě

 

V hlavě třetí občanského zákoníku najdeme ustanovení vztahující se k darovací smlouvě, konkrétně se jedná o § 628 a následující. Tato ustanovení o darovací smlouvě se použijí i na vztahy mezi podnikateli.

 

Darovací smlouvou dárce něco (tedy nejen věc, ale i právo nebo jinou majetkovou hodnotu) bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. Zmíněnou bezplatností se darovací smlouva liší od kupní smlouvy a směnné smlouvy (od smlouvy darovací je nutno odlišit rovněž tzv. veřejné sbírky, jejichž právní úprava je obsažena v zákoně č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů. O darovací smlouvu nejde ani v případě odběrů tkání a orgánů). Pokud dárce nesplní svoji povinnost předat dar nebo pokud obdarovaný nesplní svoji povinnost dar převzít, nastává tzv. prodlení.

 

Dárce je povinen při nabídce daru upozornit na vady daru, o nichž ví. Pokud má totiž věc vady, na které dárce neupozornil, je obdarovaný oprávněn věc dárci vrátit. Naopak vrácení daru se může dárce domáhat, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Povinnost vrácení daru však již neplatí pro jeho dědice a nebo právní nástupce.

 

Občanský zákoník vyžaduje písemnou formu darovací smlouvy v případě, pokud je předmětem daru nemovitost (stejně tak je vyžadována písemná forma tehdy, pokud se jedná o movité věci a nedojde k odevzdání a převzetí movité věci při darování, neboť obecně platí, že pokud je předmětem darování movitá věc, nabývá se vlastnické právo k ní jejím převzetím). V případě nemovitosti, která se zapisuje do katastru nemovitostí, se následně vyžaduje podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Absolutně neplatná je darovací smlouva, podle níž má být plněno až po dárcově smrti (tzv. darování pro případ smrti). Darování je tak možné pouze mezi živými osobami.

 

Stejně jako jiná smlouva, může být i darovací smlouva vázána na splnění odkládací či rozvazovací podmínky.

 

Předmětem daně z příjmů nejsou v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů:

- příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, zděděním, vydáním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností.

 

Od daně z příjmů jsou pak podle § 4 písm. osvobozeny:

- písm z) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč,
- zf) příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence, a darů poskytnutých fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb